Jak na sebe reagují barvy.

 „Já nevím, mně to s tou alkanou nejde.“

„A jaký máš recept?“

„No, dělám 100% olivové. Z oleje lisovaného za studena.“

„Aha.“

Abstrakce, díky J., jsi umělec! 

O kombinování barev se nezajímají jenom umělci nebo tiskaři, taky ve výrobě mýdel je třeba k míchání barev trochu přičichnout. Důvod, proč si někdo stěžuje, že mu alkana barví mýdla na šedo, je většinou to, že používá v receptu oleje, které jsou buď nažloutlé nebo zelené.

Ale abych nepředbíhala, vezmu to raději od začátku. Žádný strach – tentokrát opravdu stručně.

Teorie barev rozděluje barvy na primární, sekundární a terciální. Mezi primární barvy patří červená, žlutá a modrá. Jsou to barvy, ze kterých lze jejich vzájemným namícháním vytvořit ostatní barvy – takže např. zelenou, fialovou nebo oranžovou. Tyto barvy lze namíchat z barev primárních, říkáme jim tedy barvy sekundární. A obdobně existují barvy terciální, např. tedy modrofialová nebo žlutozelená. Všechno vysvětluje komplementární barevný kruh (díky J. za jeho ztvárnění, love it!), který výše popsané znázorňuje na obrázku.

Komplementární barevný kruh

Barvy, které jsou v barevném kruhu naproti, se vzájemně tlumí. Jedná se následnou kombinaci barev: červená/zelená, žlutá/fialová a oranžová/modrá. Proto, pokud tyto dvě barvy smícháme, vyjde nám jejich utlumená kombinace (podívejte se do vnitřního kruhu, barvy nejsou tak hezké), a právě s tím je potřeba např. při barvení fialovou alkanou počítat.

Pokud tedy plánujete mýdlo barvit, musíte si nejdřív představit, jak na sebe budou barvy reagovat. Pokud máte základní oleje nažloutlé (ať už díky použití macerátu měsíčku nebo volbou žlutých olejů – např. slunečnicového), je lepší hmotu, nebo častěji její část, barvit např. modrou/ zelenou barvou, pokud chcete mít výsledný tón studenější, a nebo např. oranžovou/červenou barvou, pokud chcete mít výsledný tón teplejší. Nesahala bych ale po barvě fialové.

Nezapomínejte, že i ostatní přísady v mýdle dokážou barvit. Mezi mydláři snad nejoblíbenější éterický olej litsea cubeba – vavřín kubébový barví na žluto. Taky mléčné výrobky s výslednou barvou zahýbají, rády mýdla zbarví do krémové. Medová mýdla jsou zase zabarvené do béžové. Od různých mydlářek taky slýchám, že i rozmarýnový oleoresin barvou hýbe do béžova.

U mýdel je také dost zásadní pH. Různé barvy (hlavně ty přírodní) se chovají v zásaditém pH jinak než v pH kyselém. Jako příklad poslouží třeba i právě zmiňovaná alkana, ale i různé rostlinné červené prášky. Zatímco alkana se v zásaditém pH zbarví do hezké fialové (pokud k tomu má dobré podmínky v podobě barevně neutrálních olejů), růžové/červené prášky (třeba z červené řepy) to vzdají a hnědnou. Schade, ale musíme s tím počítat.

Jaké oleje jsou tedy nejlepší pro bílý základ, tzv. barevně neutrální? Kokosový, rýžový, světlicový HO, bambucké máslo. Můžete taky přidat např. oxid zinečnatý nebo titaničitý – oba prášky mýdlo zesvětlí. Velmi světlá jsou i solná mýdla, a to jak z důvodu obsahu velkého množství soli, tak i kokosového tuku, který je opravdu krásně bílý.